paříž - myslel jsem, že se obejde bez komentáře, ale pár slov ano; fotky jsem se snažil držet (aspoň oproti ostatním) na přijatelném množství; tedy: kdo byl, tak ví, že je vše obrovské; somráků je snad více než v praze, ať jde o žebráky anebo něco prodávaj; pro informaci - malý eifelovky od černochů se daj usmlouvat snad až na 6ks/€1, což je oproti cenám suvenýrů v praze krásný, nicméně neustálý nabízení zkrátka otravuje; na dost památek, hlavně muzeí (napoleon, louvre, vítězný oblouk, ..?) je pro studenty EU do 26 vstup zdarma, nicméně bez francouzštiny se ho těžko dožaduje; naopak kde se něco prodává na vlastní triko, tak kšeft je kšeft a angličtina není vůbec problém; do metra se musí přes turnikety, kterými je uzavřen prostor metra, lístek vyskočí zpátky asi o metr dál, metro je rozsypané, neudržované, docela rozsáhlé, někde jsou přestupy spojeny jezdícímí chodníky, lupen za jedno vlezení (tj. cestovaní jak daleko je libo) stojí €1,6, což je krása oproti zlodějským €2 v Kortrijku za jednu jízdu busem; akorát někdo nepochopil princip metra jako kolejové dopravy a tak může vlak píchnout...; v metru nejčastěji najdeme třetí prostřední typ loudičů - zpěváci a hráči - někteří stoji v průchodech (hračí na housle, saxofon), jiní jezdí ve vagonéch (dědek s tahací harmonikou; chlápek s repráky v kufru a mikrofonem) - ale je to poměrně příjemné; každý samozřejmě řekne, že se to vše musí vidět a že den nestačí - možná proto že po půl dni je člověk tak utahanej, že nic moc už nevnímá; asi také díky tomu bylo shledáno nejmilejším zážitkem (a nejenom mnou skrze buranskou povahu) posezení na schodech pod Sacré Coeur, kde byl krásný výhled na paříž, hráli zde na kytaru a zpívali, také se předváděli neuvěřitelní sebevrazi s fotbalovým míčem; - ne že by nepřijímali pěněžité dary, ale nikoho s tím neotravovali; odpočinek, hudba, výhled, představení vytvářely krásně milo + roznáška piva, sic za 2 eura, dodala atmosféře na konci dne poslední kapku k dokonalosti :-)
dálnice - v belgii nejsou zpoplatněné až na jeden nějaký tunel kdesi; také jsou, jak se to u nás dřívé diskutovalo, kompletně osvětlené (nejen plocha, ale i třeba značky) - fakt je to parádní; francie teda osvětlená nebyla a ještě tam byly mýtné brány (nevím, za kolik)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Když u nás v Praze v roce 1974 začínalo metro /první byla trasa C z Florence (původně název Sokolovská) na Kačerov/, tak se chodilo také přes turnikety, vhodila se tam koruna a dokud člověk z metra nevylezl, tak se tam za tu korunu mohl vozit sem a tam, dokud ho to nepřestalo bavit. Kdy přesně byly turnikety odstraněny, to nevím.
OdpovědětVymazatzdraví mamča
turnikety se mají do pražského metra snad vrátit, ale jako obvykly je okolo toho přiměřená tahnice. Něco málo o historii tohoto opatření třeba zde:
OdpovědětVymazathttp://prazsky.denik.cz/zpravy_region/turnikety-v-metru-do-tri-let-20090708.html
Turnikety tak byly zrušeny 29. září 1985, krátce před zahájením provozu linky B.
"Momentka" z Paříže je perfektní. Pěkně dokresluje jinak notoricky známé věci. Jen by mne ještě zajímalo, kolik vás vůbec jelo a jestli jste se po městě pohybovali v tom houfu z autobusu anebo sami resp. v menších skupinkách. Vloni jsem si to opět vyzkoušel v Grenoblu, že tohle silně ovlivňuje to, jak si pak dané místo člověk i po letech vybavuje.
OdpovědětVymazatjel nás plný autobus ale na miste byl rozchod s tim, ze nema cenu jit pohromade - takze skupinky
OdpovědětVymazatJak jsem zjistil na netu, metro s gumovými koly není zejména ve Fracii až takové novum. V Paříži to mají snad od 50.let. Když náhodou píchne, tak za pnoumatikou je schované klasické ocelové kolo s okolkem. Je to vidět malinko i na tvé fotce. Kdybys chtěl vědět víc, mrkni sem:
OdpovědětVymazathttp://www.i-magazin.cz/view.php?nazevclanku=metro-ve-svete&cisloclanku=2006050026
http://cs.wikipedia.org/wiki/Gumokolov%C3%A9_metro
tak doplneny lehke komentare fotek primo v albu
OdpovědětVymazat