BRUGGY
-výslovnost - všelijaké, u nás se to snad říká, jak se to čte, ale to bych se moc daleko nedostal, holandsky je to něco mezi [bryché] a [brch], francouzsky snad [bruž] (francouštináři prominou, francouzům se asi omlouvat nebudu) i když i vlámové to někteří říkají francouzsky
-město - opravdu krásné, hromada malých kanalů, ale spíše jako součást opevnění; (velmi) bohaté město dříve (hanzovní), lepší info podá wikipedia; pár fotek je (ale opět špatné počasí), co mě zaujalo - ve městě není pár opravdu starých budov (skutečně gotických), ale je jich tam celá historické jádro; pohled jsem žádný nekoupil, protože to na něm nevynikne; ohromí především množství detailů, ornamentů, členitostí budov (trochu vidět na fotce radnice); dále zaujme i velikost některých z nich, v (nyní asi 120tis.) městě je dvanáct velkých kostelů (minimálně dva z nich jsou snad větší než katedrála sv. Víta), jsou povětšinou gotické, jeden se 120m věží, další věž (belfried) s ničím nesouvisí, má jen prezentovat sílu a bohatství města; ve městě je snad jediná Michelangelova socha mimo itálii; ve městě má být na 400 soch ježíše; dalé je tu také bazilika svaté krve, kde je lahvička se (snad) Kristovo krví, kterou město dostalo za zásluhy při křížové výpravě od křesťanské palestiny; lahvička je v o něco větším skleněném krytu na jakémsi balkónku se schody, sedí nad ní vyšší duchovní, věřící přijde položí ruku na lahvičku, pomodlí se, občas prohodí slovo s duchovní, odchazí a duchovní otíra lahvičku hadříkem, přistupuje se po jednom, což řídí pod balkónem stojici nizsi duchovni;
pro hradecaka s oblibou typickych cihlovych budov, působí město uzasne i kdyz mistni budovy jsou daleko starsi, tak temi cihlami podobne; i mimo hlavnich turistickyh cilu je ve meste spousta krasnych zakouti, domecku; navzdory obrim kostelum, je vse spis male, utulne, roztomile;
jednoznacne stoji za osobni zhlednuti
-obchody- čokoláda - spousty; obchody s pivem často s nepřeberným množstvím (na 400druhů), výloha plná piva měřila asi 12m; vzhledem k tomu, že město žije téměř jen z turistů ceny ve městě tomu odpovídají, ale kdo hledá, najde i přijatelné
-organizace - provazi nas 73lety v 37. narozený (opravdu to vychází) rodilý občan; nevím, jestli je to normální, je tak známý nebo exot, pže zdraví každého člověka, kterého potká; přes svůj věk velmi vitální, vtipný a v obraze (nejen o městě samozřejmě, ale i dost globálně); dlužno poznamenat, že tvůrci programu, kde návštěva města byla integrální a údajně povinnou součástí jazykového kurzu stejně jako včerejší akce, nějak nedomysleli, že vstávat v sedm hodin po párty není úplně košér a tak vzhledem k rozespalosti a vhlkém chladnému počasí s větrem snad celá skupina, tedy mimo vůdce, trpěla zimou
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Ahoj, dík za obsáhlé reference z posledních dvou dní. Zdá se , že svoji veřejnou uměleckou reprodukci jsi zvládl bez úhony na duši i když text musel být alespoň obsahově hodně náročný :-). Návštěva Brugg byla jak čtu silným zážitkem. Díval jsem se i na ten odkaz ve Wikině a trochu mne zarazilo, že tam není ani slůvko o tom, co asi ale nejspíš už jen starším Čechům s Bruggami asociuje a to jsou krajky. Centrem tohoto umění má být svatoanenská čtvrť města. Zaujala mne tvoje zmínka o belfriedu. Přesný účel najdeš popsaný zde: http://de.wikipedia.org/wiki/Belfried. Zkus procvičit i svoji němčinu. Na konci článku je zajímavá zmínka o tom, že belfried je svojí funkcí podobný donjonu nebo bergfriedu. To jsou prvky zase hradní architektury, ale mohou je mít i města a pak je to to samé jako belfried. Německý bergfried se do češtiny překládá jako útočištná věž nebo ještě peknějším slovem nebojsa.
OdpovědětVymazatTím, ale jen decentním zpochybněním té Kristovi krve jsi mne potěšil. Tahle cela problematika relikvií v katolicizmu je snad jednou z nejbizarnějších částí této věrouky. Jednou jsem, tuším ve 100+1, četl článek ve kterém autor dokládal početní stavy různých tělesných fragmentů jednotlivých svatých a došel k opravdu kuriozním výsledkům. Lidé s padesáti prsty jsou zde normou. Pamatuju si taky, jak jsme se v dějáku učili, jaká to byla sláva když Karel IV. dostal od jistého potentáta třísku z Kristova kříže. Těch je taky požehnaně. Myslím, že kdyby se z nich zpětně poskládal ten kříž, který Kristus vlasnoručně dotáhl na ten kopec , kde ho pak ukřižovali, tak mám dost pochybnosti, že by to mohl být job pro jednoho člověka.
Co taky podle mne muselo dát celé té nauce o relikviích ránu do vazu, byl objev RNA a dědičnosti. Je celkem pochopitelné, že svatí otcové se zuřivě brání dát tyhle věci k verifikaci. Asi dobře tuší jak by to dopadlo. Myslím, že za ně za všechny to kdysi trefně zhodnotil kardinál Vlk:"Není důležité co je pravda, ale čemu lidé věří". Taky mi z toho vyplynula ještě jedna věc, myslel jsem, že Vlámové, tak jako Holanďani jsou protestanti a ono ne. Ony totiž všechny církve odvozené od Lutherova učení tyhle věci jako relikvie, mučedníky, odpustky a řadu dalších věcí neuznávají.
krajky - ano, viděli jsme, byli jsme na ně upozorněni s tím, že to je/bylo tradiční záležitostí (s tím, že sem jezdí turisti také z číny a s údivem to kupují jako nejlepší suvenýr, i když se vzhledem k ceně práce v belgii samozřejmě ty krajky nyní výrabějí v číně)
OdpovědětVymazatkristova krev - pan průvodce byl opravdu dobrý, ač se následně šel i sám dotknout lahvičky a pokřižovat, tak pro ty, co neví, která bije, na to upozornil, že se tomu může a nemusí věřit