12-02-2010

odpad - jsou tady recyklačně akční, navíc tu třídí trochu jinak: sklo, lepší papír -zatím žádná změna- PMD či co, což je plast, tetrapaky, plechovky a je to výborný, protože člověk má kam vyhodit plechovky a taky neřeší, jestli je obal od tyčinky jen umělohmotný anebo i s kusem alobalu (CORNI); no a zbytek je podle nich "kuchyňský odpad"; PMD sbíraj každý dva týdny a lidi na to nemaj popelnice jen před dům hodí odpad v pytli (musí být modrý)

fontánky - ve škole stále netuší, že tohle je lepší na zimu vypnout a vyprázdnit, ona taková zima asi nebude, ale kdyby jim to zamrzlo a popraskalo tak by měli po srandě

chodci - auta tu zastavují, už když se někdo pouze přiblíží k přechodu, zastavují i když vstupuje do vozovky z druhé strany atp., žádné projíždění na poslední chvilí; když někdo přechází mimo přechod tak u křižovatky zastaví vždy a občas i jinde, netroubí

cyklisti - ty jsou ještě horší, je jich tu dost, mají na chodníku nebo spíš na silnici svůj vyhrazený pruh - z které plyne hodně výhod; minimálně kdo dělal testy dříve, ví, že česká legislativa tohle taky má, nicméně to nikde není na silnici načmáraný; je to podobný, jak s tramvají, jenže té se každý uhne sám, protože právo silnějšího :-D ... ; navíc před křižovatkou maj cyklisti často svůj prostor přes celý pruh, aby se nemuseli vrhat před auta, když odbočují vlevo; u nás řidiči nelibě sledují, když se na křižovatce cyklisti podél aut derou dopředu, zde to maj tak i nakreslený na silnici; horší ale je, že ty blbci často jedou v tom svým pruhu dva vedle sebe a pak ještě když se jim tam něco nelíbí tak z něj klidně vyjedou na běžnou část vozovky, jak se jím zlíbí bez jakéhokoliv rozhlédnutí/upozornění; ještě, že tu nemám auto...

praní - nepopral jsem, ale skutečně si vypral, sice z nouze (už to nešlo vydržet) a donucení (nikdo jiný to neudělá), ale snad se zadařilo; čistirna je na rohu, žádná obsluha jen hromada kamer; je v ní tak 10 praček, různě velké, nejměnší perou za €4, největší vypadá, jak kosmický modul a dává 20kg prádla za dvanáct éček; následná slova asi vzbudí úsměv a také připomínky a upozornění na chyby, na druhou stranu to druhé půlce populace může pomoct; pže největší nouze byla o denní prádlo a trička a taky protože jsem si na tam napoprvé netrfounul nacpat nic lepšího, laboroval jsem, co s tím; u maročana jsem pořídil Woolite color nebo tak něco; na praní především z pohledu ceny a že jednotlivě pračku nenaplníme, jsme spojili síly z kolegou z čech; na místě jsme se z dostupných programů rozhodli pro dvojí machání na 40°C do každé várky dali necelou lopatu prášku, rozměnili v přístroji bankovky na mince, které pračka žrala (0,5 a 1) a už to jelo - zbývá 38min; v čistírně se lidi docela střídali, plno tam nebylo, ale prázdno taky ne; s údivem jsme sledovali španěla Franka, jak jako profík po vyprání rozdělil prádlo do dvou sušiček a každou jel na jinou teplotu; nakonec prádlo skládal tak pečlivě a nádherně že jsem nikoho (!) ještě neviděl; sušičky jsou další zařízení - prádlo v nich hezky lítá vzduchem - lze zvolit dobu sušení a ze tří teplot, 10min vyjde tak na půl eura; pro zkrácení chvíle na místě hraje rádio, je tam telefon, automaty na pití a taky na prací prášky, ale dávka kolem eura - a asi to nikdo moc nekupuje, všichní nosí vlastní; praní nějak dopadlo, bylo to poměrně vyždímané, tak jsme se rozhodli, že na sušení jsme ještě malý profíci a rozvěsili to doma po ubykaci; lze taky použít asi za €2 žehličku (mandl), ale stěží do toho nacpat něco jiného než prostěradlo, klasické žehličky nevedou; pocit to byl jistě hřejivý, jen na příště nás čekaj další výzvy :-) bílé, červené, ručníky a povlečení :-D

turecká pizza - při čekání na vyprání jsem odskočil k Turkovi na jejich "pizzu"; do trouby hodil něčím červeným, možná i s náznaky masa, pomazanou placku; poté do ní zabalil čersvtou zeleninu a vybraný dresink "samuraj", nebylo to špatné a za €1,5 na to půjdu brzo znovu; navíc u nás vietnamci pomalu začínající okupovat samošky znají česky jen trochu, stejně jako Turci od kebabu, tady umí nejen holandsky ale i anglicky, stejně jako maročan, u kterého jsem mimo již zmiňovaných věcí pořídil čtvrt kila marcipánu :-)