20/03/2010

BRUSEL

nic moc - nevím, jestli to bylo náladou/rozpoložením, pocasím, zmlsaností anebo podobnými názory ostatních, ale potom, co clovek videl vlámskou perlu Bruggy a i Gent, tak mu Brusel prijde, že je tam moc lidí, aut, hluku, špíny, zaprášenosti, na to, že tam toho k videní zas tolik není;

nádraží - vlak jse v Bruselu za hodinu a ctvrt, zastaví na trech nádražích, centrální je pod zemí, stejne jako jedno z nejstarších evropských nádraží "Luxembourg", který je pod/kvuli evropskému parlamentu; nádraží jsou obrovská i pres dvacet kolejí (dostupných, ne provozních), i když jdou koleje po povrchu, nádraží je casto schováno pod nimi; a na takovýhle obrovský prostor tam jsou jediné záchody v rohu - paráda je hledat;

městská doprava - asi jsem byl ješte línejší než obvykle a tak jsem koupil nakonec denní lupen (€4,50; jedna jízda 1,50) a taky protože Atomium je až nekde na kraji mesta; ve meste nejak spolupracují asi tri dopravci, není uplne jednoduché se tam vždy zorientovat; muj pruvodce byl pozadu se tremi trasami metra 1A, 1B, 2 když nyní fungují 1, 2, 5, 6; jedna linka a cást druhé jsou okružní, ale okruh není uzavren jako v Berlíne; v zastávce, kde jsou obe konecné jedné linky, jedna konecná a jedna zastávka druhé linky a ješte do podzemí vbíhá nekolik linek tramvaje (stejne jako metro zas nekde výjíždí napovrch) není úplne lehká orientace; mapy, které jsou na vetšine zastávek, vubec nerozlišují linky metra a tramvaje; plusem pro ne je, že mapy s linkami jsou prakticky jedinou mapou mesta, kterou lze v ulicích nalézt (jinak je k dispozici pouze nekolik map historického centra, umístených pouze v centru; v Gentu treba byly mapy mesta prakticky všude); at prihodím ješte nejaké pozitivum v metru jsou linky vyznaceny na tabuli, které ukazují v jakých stanicích jsou aktuálne vlaky

památky - videl jsem snad vše duležité, i když moc nevychutnal; radnice z UNESCA, curajicí chlapecek a pro štestí jsem i pohladil ležící potvoru, cemuž nemužu doted uverit, protože byla samozrejme mastnejší než madla eskalátoru na Mustku; s tím souvisí potreba si umýt ruce a taky si nekde odskocit - není kam a není ani cedule kde

evropský parlament - presne jak tomu ríkají "rozmar bohu", docela megalomanie, o víkendu zcela mrtvo, oblé bezbariérové plochy vhodné pro skejtáky; docela bych se tam nekdy sjel podívat dovnitr na jednání

atomium - nezklamalo vzhledem, je fakt párádní; zklamalo zavírackou, které je o pul šestý (narozdíl od eifelovky, která jede až do pulnoci), takže mám další duvod tam sjet ješte jednou a vzít i nejaké muzeum (treba aut)

potvory - zkusil jsem nasát atmosféru aspon jinak a u venkovních bufetu s plody more, kde byli mraky lidí a krásná vune jsem neco okusil; všechno bylo francouzsky (s holandštinou bych si ješte nejak poradil), modlil jsem se za rybu, ale hlavne aby to nebyly mušle, dopadlo to na ne zlatou ale strední cestu - nejakou potvoru chapadlovou - kalamáry - verte nebo ne, nasoukal jsem do sebe, ac se strachem (a bucek to teda není)

focení - co je tohle za mor? fotek se snažím dělat poskrovnu nakonec ještě důkladně promazávám, aby se vyhodily zlé a ty téměř duplikátní - stejně jich je přes 200 - hrůza; a to víc nechápu a už to není mánie jen asijských turistů - každej se musí se vším fotit, když je skupina lidí tak daný snímek z daného místa musí být vyhotoven snad ve všem možných kombinacích, permutacích... skoro zázrakem se mi povedlo tu hladící sochu vyfotit bez lidí; a ony (ano, především ony) stovky fotek, zkažený lidma (navíc neumí správně zaostřit na jednotlivé části) bude to někdy někdo prohlížet? plněj tím weby a disky a koho to může bavit každé místo desetkrát, furt dokola ty samý lidi a zakrývaj to důležitý - achjo; vím jaký je fotit celý den závody - ten člověk z toho nic nemá, nic si nepamatuje, nic neví; udělaj tisíce fotek, kterýma se můžou chlubit, ale neužili si to místo, neví jak to místo vonělo, jak se tam cítili, neví pomalu ani jak vypadalo - hlavně že jsou na něm zvěčněný a rovnou stokrát a můžou to všem ukazovat; - není to škoda? navštíví deset měst a nikdy nebudou mít čas takových fotek prohlídnout a pokud ano, tak protože budou brečet jak bylo dobře a jak je zle; ale lepší přeci je ty zážítky nést uvnitř a nechat se jimi hřát, než si je muset prohlížet na fotkách a namlouvat si, jak jsem se tenkrát měl