30-01-2010

pauza belgie - vjeli jsme do belgie - pauza na benzině kolem jedenácté; pauza v šest v německu mi přisla brzo, nj, ale tady zas nemaj ani koblížky ani čajíček jako na minulý :-( a už se nestihnu blýsknout parádní němčinou; smůla; vyberu džusík skoro za dvě eura, protože potřebuju něco sladkýho a u pokladny po výměně "hi!" - "bonjour" zjistím, že se tu fakt mluví francouzsky nebo co; mladík sice pokračuje svoji řečí, ale nezdá se nijak znechucen mojí a je ochotnější než většina pumpařů u nás, třikrát mi stihne říct "merci", tak mu jazykový kurz na konci oplatím stejným slovem

vypadá to, že ztrátu kvůli výměne se podaří stáhnout, pauzy jenom dvě za celý den, řidič to pálí, co to dá; moje představy, že jedu do teplíčka na opalovačku se rozplývají; celé německo a i pak v belgii sníh - ne tolik co v čr - ale na silnicích zase více; nevím, jestli na to nejsou zvyklý a nemají techniku a nezvládají udržet ty strašný kilometry dálnic (u nás jich tolik není no), ale občas i souvislý sníh, levý pruh je zavátý úplně všude; všichni se bojí jedou pomalu v pravém, jen naši ridiči bez okolků to rvou sněhem v levém pruhu a předjíždějí všechny; alespoň se pár lidí připoutalo, což se instruktážním videu o chování za jízdy zpočátku cesty nepovedlo

brusel - viděl jsem horní část atomia, a nějaký sklo-železo-beton skoromrakodrapy; taky bouračku ťukačku - situace u nás kdy se třeba hodinu čeká na někoho kdo to sepíše není - dvě auta na místě, jedno to řeší, druhý řídí dopravu, třetí auto potkáme o blok dál, kde odklání hlavní příval aut uplně kolem

Gent - výstup z busu - jsme tu dokonce dřív oproti řádu; jsou zde zbytečky sněhu, může být lehce nad nulou, vánek - docela příjemně; koupím Go-pass (do 26let, 10 jizd po Belgii, 50€) postarší pokladní, nevím na kolik jsem ji přišel, na mě stihne vyhrknout anglicky, že je to jen do šestadvaceti let; jdu ná nástupiště - jediné s dvěmi kolejemi - a všimnu si opravdu spousty kol

nádraží (nástupiště :-D) - za 40min čekání si všimnu několika věcí - podlaha vlaků je opravdu vysoko, zahlédnul jsem v oranžových vestách nějaké zřízence co pomáhali větší tašky házet nahoru do vlaku - nevím, jestli je to pravidlo; druhá věc - ukončení nástupu - když jsou všichni nastoupení, průvodčí zahvízdá, všechny dveře se zavřou mimo jeho (má buď zvláštní malé anebo obyčejné, které klíčem blokuje), pak vyskočí z vlaku, otočí čímsi v jakési krabičce na nástupišti, zpět do vlaku, zavřou se i jeho dveře a jede se; 3 - pouze dvě koleje, ale co 5 min se tu mihne vlak, přesto žádné hlášení, co zrovna jede, žádná elektrická cedule, kam zrovna tenhle vlak jede; pointa asi spočívá v tom, že stačí pouze vylepené jízdní řády, protože třeba náš šmejd přijel na 5 sec přesně - pro Čecha nevídaný zázrak

vlak - jasně druhá třída lepší než u nás první, průvodčí se ve vlaku za půl hodiny cesty ani neukázal

ubytování - je tu pravidlem, že každý má svůj pokoj nebo spíš kóji, ty pak v baráku sdílejí společné sociálky atp.; já dostanu rovnou dvě, na jedné je stůl, židlo, křeslo (a funkční internet), na druhém postel, skříň na oblečení a umyvadlo a jsou tedy přes chodbu; prvotní nadšení mizí, možná budu stěhovat postel; máme malý vchod do ulice ale barák (objekt) se táhne hodně dozadu, může být tak 6m široký, ale 35-40m dlouhý, okna na dlouhých stranách nejsou, prostřední pokoje je mají do venkovní prostoru v rámci objektu; celé je to takové členité nepravidelné, pokoje nejsou čtyřstěnné, celý barák takový nepravidelný, členitý, asi to radši nakreslím nebo vyfotím :-D; zezačátku je tu zima, asi se tu měsíc netopilo, navíc takovouhle zimu (kolem nuly, dokonce i sníh) tu prej dlouho neměli, tomu odpovídá zateplení domů (materiál, šíře stěn, okna, dveře, škvíry)

spolubydlící - jména si zapisuji, jména si zapisuju, pokud jsem jim vůbec schopnej porozumět a chvíli zapamatovat

první pivo - napojili mě španělé, co jsou tu již od zimního semestru; neřekl bych, že to bude zrovna drahé pivo, přitom to není zlé :-) jen to do mě asi padá rychleji než do nich :-D